Italský segugio krátkosrstý (Italian Short-haired Hound)

Italský segugio krátkosrstý je nadán velikou odolností a rychlostí. Je extrémně horlivý a svěží. Vyznačuje se měkkým výrazem a rezonantním, velmi příjemným hlasem.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Italian Short – Haired Hound; ital.: Segugio Italiano a pelo raso;+ čes.: Italský segugio krátkosrstý

PŮVOD:
Italský segugio krátkosrstý (Italian Short – Haired Hound) má svůj původ v nejstarším dávnověku. Zajisté je potomkem primitivních loveckých psů, kteří byli využíváni především k loveckým účelům. Následně byli postupně rozšíření podél pobřeží Středozemního moře fénickými obchodníky a následně byli přivezeni až do Itálie. Četné kresby, které byli namalovány potápěči za dynastie egyptských faraonů, svědčí o přítomnosti psů, kteří byli velice podobní dnešnímu Segugiovi, ve starověkém Egyptě. Je třeba zdůraznit obzvláště přítomnost visících uší, nepochybného znamení již pokročilého ochočení. Z toho můžeme odvodit, že tento starověký pes, vyšlechtěný pro lov, který by neměl být spojován s loveckými psy vyloděnými v Itálii, dal možnost zrození současného Segugia, se ve svých hlavních anatomických proporcích zůstal po celá staleté téměř nezměněn. Psy stejného typu a postavy, jako je dnešní Segugio, jsou také na sochách Diany – antické bohyně lovu, umístěné v Naples Museum, a také na soše Diana s lukem a šípem, umístěné v muzeu ve Vatikánu. Na hrade Borso d´Este můžeme vidět malbu, která představuje ideální typ současného Segugia.
POPIS:
Italský segugio krátkosrstý (Italian Short – Haired Hound) je pes střední velikosti, kvadratického tvaru, robustní postavy, dobře vyvážených proporcí, s dobře vyvinutými kostmi. Je štíhlý až hubený, pokrytý dobrým svalstvem, bez sebemenší stopy tuku. Má viditelně značně podlouhlou hlavu a krátkou srst.
Délka těla se rovná jeho výšce v kohoutku. Délka čenich u se rovná poloviční délce jeho hlavy.
Lebka je při pohledu shora téměř oválného tvaru,. Při pohledu z profilu jsou osy lebky a čenich téměř divergentní, horní profil lebky je mírně konvexní, čelní brázda je jen mírně vyznačená, týlový hřeben je zřetelný a krátký. Nos je velký s dobře otevřeným chřípím, otevření jsou vždy postranní a černá. Délka čenichu je rovná polovině délky jeho hlavy, jeho hloubka musí o trochu převyšovat polovinu jeho délky, šíře čenichu měřená v jeho střední délce musí o trochu menší, než pětina délky jeho hlavy, horní profil čenichu je mírně konvexní, boční strany čenichu se směrem k přední straně sbíhají. Rty má jemné a tenké, při pohledu zpředu, stejně jako z profilu, nejsou příliš vyvinuté, při pohledu z profilu ukazují horní rty v jejich dolní linii nepatrnou křivku. Lemy rtů jsou vždy černé. Líce má pevné a hubené. Oči má velké, mandlově tvarované, zářivé, tmavě okrového zbarvení, lemy očních víček jsou vždy černé. Uši jsou nasazeny ve výši jařmového oblouku nebo o něco níže, mají trojúhelníkový tvar, délka uší musí dosahovat asi 70% délky jeho hlavy. Krk je ve svém horním profilu mírně klenutý, konvexní, jeho délka je téměř stejná jako délka jeho hlavy, musí dosahovat 4/10 jeho výšky v kohoutku. Krk má tvar komolého kuželu, je lehký a hubený, jeví se jako ne velmi svalnatý, kůže na krku je jemná, bez vrásek i bez laloku. Záda má rovná, ne příliš zřetelně svalnatá. Délka beder je o trochu menší, než pětina jeho výšky v kohoutku, šířka beder se blíží jejich délce. Ocas je posazený vysoko na linii zádi, u základu je tenký, po celé své délce porostlý krátkou srstí, v klidu je svěšený, při akci je zvednutý vysoko nad linii zad. Délka lopatek dosahuje třetinu jeho výšky v kohoutku. Ramena jsou pokrytá dlouhými a hubenými, zjevnými a dobře zřetelnými svaly. Kůži má jemnou a tenkou, na celém těle dobře přiléhající. Nohy má dlouhé a hubené. Při lovu je v běhu téměř neuvěřitelně rychlý.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 52 až 58 cm, s tolerancí +/- 2 cm pouze pro výjimečné jedince.
Fena má v kohoutku 48 až 46 cm, s tolerancí +/- 2 cm pouze pro výjimečné jedince.
VÁHA:
Italský segugio váží v rozmezí 18 až 28 kg.
SRST:
Italský segugio krátkosrstý má , jak už z jeho názvu napovídá, po celém těle srst krátkou, téměř koňské struktury. Je hustá, dobře přiléhající a hladká. Povolené zbarvení je srnčí, s intenzitou stupňovanou od srnčí červené po bledou., srnčí a tříslové. Tříslové značení by mělo být na čenichu, obočích, hrudi, na končetinách a na tlapkách. Plaví psi mohou mít na čumáku a lebce bílou symetrickou masku či bílou hvězdu na hrudi či krku, na kolenou, na tlapkách či špičce ocasu. Bílé zbarvení nicméně není žádoucí. Černě a tříslově zbarvení psi mohou mít bílou hvězdu na hrudi. Kaštanově hnědé zbarvení nebo játrové není přijatelné.
CHARAKTER:
Italský segugio krátkosrstý je dobře přizpůsobený práci v těch nejrozmanitějších terénech. Je nadán velikou odolností a rychlostí. Je extrémně horlivý a svěží, navzdory tomu, zda pracuje sám nebo ve smečce. Má velmi silný a vytrvalý temperament, ne však nějak přemrštěný. Vyznačuje se měkkým výrazem a rezonantním, velmi příjemným hlasem.
PÉČE:
Italský segugio krátkosrstý potřebuje dostatek aktivního pohybu. Jinak nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Italský segugio krátkosrstý se průměrně dožívá 12 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.2. – Honiči střední velikosti.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
SEK
ČÍSLO STANDARDU:
337/ 11. 05. 1993 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
27. 11. 1989

• Hlavní
• Sekce
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Kontakt