| přidat stanici | / | tisk | / | editace |
Chovatelská stanice: OD KUŘEMSKÉ HORY
|
Adresa: www.odkurimskehory.cz Telefon: +420602526668 Zodpovědná osoba: rosta45 www: www.odkurimskehory.cz Mail: | Reg. číslo CHS: 1432/10 Certifikát CHS: Zobrazit Certifikát ::: Hodnocení: 82 bodů ze 100 |
Chovatelská stanice: Brazilská fila
O nás:Naše chovná stanice byla založena v roce 2011.
O plemeni:HISTORIE FILA BRASILEIRO
Historie fily je těsně spjata s historií Brazílie. Důležitá období v historii je pro filu spojena s historií, způsobem života a denními problémy, s kterými se potýkali první obyvatelé kolonie v Brazílii.
Většina moderních chovů byla „umělá“. Fila Brasileiro je výjimka. Tento fakt byl způsoben následkem pouhé nutnosti – obyvatelé kolonie potřebovali silného, snaživého psa, který by byl současně dobrý honák dobytka, dobrý lovec jaguárů, dobrý strážní pes a věrný společník. Toto je charakteristika fily. Kuráž a oddanost je jeho hlavní charakteristikou po staletí.
Po objevení Brazílie a jejího následného osídlení Portugalci kolem roku 1500 si dobyvatelé přivlastnili vše včetně jejich psů. Z Azorských ostrovů si dovezli Filu Terceirense psa pasáka, který neměl nic společného s Filou Brasileiro, s výjimkou jejího jména. Vzhledem k tomu, že v osadách nebyli už žádní psi kromě psů divokých, je pravděpodobné hledat původ zde.
Někdo si myslí, že jméno „FILA“ přišlo z portugalského psa Fila Terceirense; ale je také nutné poukázat na to, že „FILA“ v starověkém portugalském jazyce znamená „DRŽET“, a toto byla hlavní funkce Fila Brasileiro – zadržet na útěku otroky.
Ze starověkého bojovného psa (Engelsen Doggen nebo starověkých buldoků) získali jejich agresivní temperament, právě tak jako tvrdohlavost, barvu, typické ucho, vyšší nohy a vytrvalost.
Od mastiffa zdědil velkou těžkou hlavu, krátký krk, substance, mírnou křivočarou záď, umírněný souměrný ocas, kuráž, černou masku a také základní barvy mastiffa. Z bloodhounda fila přijala hojnou volnou kůži, vysloveně týlový vrchol, převislé pysky a lalok.
Je možné, že nějaký vliv na vývoj měli i obvyklé chovy, ale procento je tak nízké, že je zbytečné se o nich zmiňovat.
Původ Fily Brasileiro je jiště velmi temný, ale obecně se věří v křížení výše uvedených psů.
CELKOVÝ VZHLED
Typický moloss rodící se se silnými kostmi, pravoúhlá a kompaktní struktura, ale harmonická a úměrná.
Znaky a temperament
Výjimečná kuráž a statečnost je součástí jeho charakteristických rysů. Je poddajný a poslušný k jeho vlastníkům a rodině. Jeho věrnost se stala pro Brazilce příslovím. Velmi rád hledá společnost svého pána. Jeden z jeho charakteristických rysů je jeho „ojeriza“ směrem k cizincům. Je klidný, sebevědomý, neruší ho cizí zvuky a nové prostředí. Je nepřekonatelný hlídač majetku, má také vlastnost instinktivně honit velkou zvěř a hnát dobytek.
Chůze
Fila má dlouhou a pružnou chůzi, jejíž hlavní vlastností je tzv. velbloudí chůze, která způsobuje kymácivý pohyb. Během procházky udržuje hlavu níže než je osa zad. Při cvalu má hladký, volný a dlouhý krok. Vysoká rychlost je překvapující vzhledem k velikosti a silné stavbě těla.
Výraz
Při odpočinku je klidný, urozený a plný sebevědomí.
Hlava
Hlavu má těžkou a masivní, vždy úměrnou k tělu. Při pohledu shora je to tvar lichoběžníkový. Z pohledu ze strany je čenich a lebka v naprostém poměru.
Tělo
Silné, široké pokryto tlustou a volnou kůží. Hrudník je delší než břicho. Délka těla je stejná jako výška plus deseti procent, když měříme z bodu ramena k zádi.
Hrudník
Je hluboký a velký, sestupný k úrovni ohybů.
Výška
Psi: 65-75 cm
Feny: 60-70 cm
Váha
Psi: minimum 50 kg
Feny: minimum 40 kg
Barva
Všechny pevné barvy jsou dovolená s výjimkou diskvalifikující bílé, myší šedi, skvrnitých psů a žlutohnědé. Strakaté provedení mohou základní barvy zbavovat buď méně nebo s velmi silnou sílou. Ve všech dovolených barvách jsou bílé mapky povoleny jen v malém měřítku na hrudi a cípku ocasu. Na ostatních částech těla je toto značení vyřazující.
Kůže
Jeden z nejdůležitějších charakteristických rysů je silná a volná kůže, která pokrývá celé tělo. Hlavně u krku je formování vysloveného laloku a v mnoha jednotlivých záhybech pokračujících k hrudi a břichu.
Vady
Kryptorchismus, monorchismus, albinismus
Těžké vady
Krátká tlama, malé uši, vysoko nasazené uši, příliš světlé oči, tvorba vrásek na lebce v případě, že je pes v klidu, předkus, chybění dvou zubů, horizontální vrásnění pod hrdlem, které netvoří lalok, pronesený hřbet, úzká záď, ocas nesený stočený nad hřbetem, příliš malá hloubka hrudníku, jakékoliv odchylky u nadprstí hrudní i pánevní končetiny, přehnaně úhlené hlezno, nedostatečně prostorný pohyb.
Velmi těžké vady: Malá hlava, suchý horní pysk (bez pysků), při pohledu zepředu výrazný stop, vystupující oči, chybění 2 a více zubů bez ohledu na P1 , chybějící lalok, apatie nebo bázlivost, negativní reakce při výstřelu, kapří hřbet, rovná linie hřbetu (nestoupající k zádi), břicho příliš vtažené, kravský postoj, chybné úhlení pánevních končetin (rovná hlezna), slabé kosti, chybějící substance, přílišná velikost (více než 75 cm u psů a více než 70 cm u fen), bílé znaky, které pokrývají více než čtvrtinu těla, nedostatečná pigmentace okrajů očních víček, kulaté oči, kvadratická stavba těla.
Vylučující vady
agresivita vůči majiteli
zbabělost
růžová nosní houba
podkus
předkus, při kterém jsou při zavřené mordě vidět zuby
chybění jednoho špičáku nebo jedné stoličky s výjimkou M3
modré oči (porcelánové oko)
kupírované uši nebo ocas
záď níže než kohoutek
fily bílé, barvy myší šedi, skvrnité, black and tan a fily s merle faktorem
příliš malá kohoutková výška (psi pod 65 cm, feny pod 60 cm)
nedostatek volné kůže
jiný krok než mimochod
Poznámka
Psi musí mít viditelná, dvě normálně vyvinutá varlata sestouplá v šourku.
DODATEK: test povahy popsaný v dalším odstavci byl do roku 1999 v zemi původu nutný k získání titulu šampiona:
Test povahy: je obvyklý pro všechny fily starší 12 měsíců, pokud se chtěly ucházet o titul vítěze. Jako šampionové musí mít doklad o tom, že obstály v testu povahy. Tento test povahy se prováděl na všech speciálních výstavách. Na velkých výstavách byl dobrovolný a záleželo na posuzovateli. Předpokladem bylo, že se test povahy skládal veřejně a mimo kruh pro posuzování.
Zkouška se skládala:
Napadení s holí: očekává se, že pes útočníka napadne zepředu, a to bez podpory pána, přičemž vystavovatel nebo předvaděč se nepohne z místa. Je zakázáno se psa dotknout nebo ho uhodit.
Test lhostejnosti k výstřelu: výstřely se odpalují ve vzdálenosti 5 metrů od psa. Pes má vyjadřovat pozornost a současně sebevědomí a jistotu.
Během celého předvádění v kruhu má posuzovatel analyzovat chování a povahu fily, a mimořádnou pozornost věnovat výrazu. Během testu povahy by se mělo sledovat:
- nelibost vůči cizím
- sebejistota, odvaha, rozhodnost a statečnost každého zvířete.
HISTORIE TOSA INU
Plemeno Tosa inu najdeme i pod jinými názvy jako např. tosa ken, tosa touken, japan dog, japonský mastif a další. Byla šlechtěna k psím zápasům sumo v Japonsku na ostrově Shikoku v provincii Tosa. Odtud také pochází název plemene. Ačkoliv historie psích zápasů sahá v Japonsku údajně až do čtrnáctého století, historie plemene není nijak dlouhá. Větší oblibu si tosa získala mezi samuraji až v první polovině devatenáctého století. První tosy měly úplně jiný vzhled než jak je známe dnes. V prvopočátcích to byli psi malého vzrůstu s hmotností lehce nad třicet kilogramů. Původně měla postavené uši a ocas stočený nad hřbet. Podobaly se spíše místnímu plemenu nihon-inu a japonským špicům. V roce 1854, kdy byly zrušeny dosavadní přísné předpisy pro pohyb cizinců v Japonsku, se do země dostávalo s návštěvníky z jiných zemí stále více cizích psů. Místní milovníci psích zápasů byli zklamáni vzrůstem původní tosy a neustále je srovnávali s velkými západními plemeny. Proto se japonští chovatelé s nadšením pustili do křížení s těmito psy. Pro křížení byla postupně použita tato plemena: buldoci (r.1872) , pointři, bulteriéři, mastifi (roku 1874) , svatobernardští psi, bordeauxské dogy, němečtí ohaři (1876) , bloodhoundi a německá doga (1924). Tímto snažením japonci vyšlechtili velkého, silného, ale přesto hbitého psa. Kolem roku 1900 se začali tito psi šířit po všech koutech Japonska a psí zápasy sumo si vydobyly velkou oblibu. Bohužel rozmach plemene trval jen krátce, důvodem byla rychle postupující vzteklina především na ostrovech a navíc zákaz psích zápasů v roce 1910. Druhá světová válka byla pro tosy nejtěžším období a přivedla plemeno na pokraj vyhynutí. Podle písemných dokladů zůstalo jen několik psů a ve správní oblasti Tohoku dvě feny. Pouze jediný pár psů zůstal na ostrově Kjúšú. Díky ohromnému úsilí místních chovatelů byl na základě těchto několika jedinců založen nový chov tos. Dnes žije v samotném Japonsku něco přes tři tísíce představitelů plemene.
Vzhled
Standard plemene je poměrně stručný a ponechává tak určitou volnost. Celkově je tosa harmonický, robustní pes silné kostry, přiměřené konstituce a plasticky modelovaného osvalení, vzbuzující svým vzezřením respekt. Vzhledem k tomu, že i v samotném Japonsku jsou tosy co do velikosti, ale i mohutnosti nejednotné, standard stanoví jen spodní hranici kohoutkové výšky. U psů činí 60 centimetrů , u fen 55 centimetrů. Směrem nahoru není hranice nijak omezena a je velmi často přesahována. Hmotnost plně odpovídá velikosti psa a najdou se i jedinci přesahující váhu 75 kilogramů. Mozkovna je široká, stop poměrně vyjádřený, kvadratická tlama. V pozornosti se na čele tvoří vrásky. Nosní houba široká a černá, silná horní i dolní čelist, nůžkový skus. Poměrně malé a tenké uši jsou vysoko nasazené po stranách hlavy. Visí a těsně přiléhají k líci. Krk svalnatý s volnou kůží na hrdle, vysoký kohoutek, rovný a vodorovně probíhající hřbet, široká a svalnatá bedra. Záď v horní části lehce zaoblená. Hruď široká a hluboká, žebra přiměřeně klenutá. Břicho dobře vtažené. Ocas je v nasazení silný a směrem ke špičce se pozvolna zužuje, dosahuje až k hleznu. Končetiny silné kostry a výrazného osvalení. Koleno a hlezno přiměřeně úhlené a silné. Pánevní končetiny osvalené. Dobře uzavřené tlapy, drápy tvrdé, přednost se dává tmavým drápům. Srst je krátká, tvrdá a hustá. Nejžádanější barva je červená až červenohnědá, dále pak všechny odstíny žluté, meruňková, žíhaná a černá. S černou a žíhanou barvou se setkáme velmi ojediněle. Bílé znaky na hrudi (náprsenka) a tlapách jsou přípustné. Na jiných částech těla nikoliv.
Povaha a využití
K charakteristickým vlastnostem tohoto plemene patří odvážnost, bojovnost,houževnatost a ostražitost. Na druhou stranu je to pes nadmíru inteligentní, poslušný a oddaný. Dokáže být velmi něžný a citlivý.
V Evropě se japonské tosy chovají výhradně jako rodinní psi a společníci. Tosa žijící v rodině je při správné výchově a vedení velmi klidná, pozorná, lehce ovladatelná a neuvěřitelně oddaná. Jsou to velmi vyrovnaní psi, přátelské povahy k lidem a při správné výchově tolerantní i vůči ostatním psům. Tosa nepatří mezi plemena, která jednají bezmyšlenkovitě. I přes svůj přátelský postoj k lidem a ostatním zvířatům dovede rozpoznat skutečné nebezpečí, jež hrozí její rodině nebo majetku. V případě nutnosti dokáže bránit a rázně zakročit. Nikdy nezaútočí bez důvodu.
Tosa ke svému životu potřebuje velmi úzký kontakt se svoji rodinou, dostatek podnětů a zkušeností. Jinak psychicky strádá a vznikají poruchy chování, které psa poznamenají na celý život. Takové zvíře by mohlo v běžných situacích reagovat nepřiměřeně. Projevit se neposlušností, nepřiměřenou bojácností nebo agresivitou. Naopak socializovaná tosa je velmi dobrým a poslušným společníkem. Je sebevědomým a odvážným psem, ale bez zbytečné agresivity vůči svému okolí či ostatním psům. Má velmi kladný vztah k lidem a dětem. Je to pes jednoho pána nadevše milující svou rodinu.
Tosa potřebuje důslednou, ale láskyplnou výchovu. Tu si však nesmíme plést s přehnanou tvrdostí nebo drilem. Je velmi citlivá na zvýšený hlas. Neodpovídající výchovu pes nechápe. Ta vede jen ke zhoršení situace. Ke správné výchově potřebuje trpělivost, porozumění a laskavost. Je vděčná za každé pohlazení. Patří mezi molossoidní plemena psů. Proto od ni nemůžeme čekat bezmyšlenkovitou poslušnost, s jakou se setkáme u jiných plemen. Běhá-li si někde kolem a vy zavelíte ,,k noze,, velmi ráda uposlechne povelu. Přiběhne si ale v klidu, nepojme to jako bleskurychlou akci jakou známe u služebních plemen. Sedne si a bude na vás s láskou v očích koukat jestli provedla daný povel správně.
Bývá označována jako bojové plemeno. Slovo bojové je ale velmi zavádějící a budí v neinformovaných osobách negativní emoce. Tosa není v žádném případě pes, který by trhal na potkání, jak si většina lidí pod tímto označením představí. Tosa je v psí říši zápasníkem sumo. Správnější by bylo tedy říci, že jde o psa zápasnického.
V japonských zápasech tos jsou využívání výhradně samci, zápasy jsou nekrvavé, účelem je vyvést protivníka z rovnováhy a srazit ho na zem.
V Japonsku jsou tosy nejen uznávaní zápasníci sumo, ale pro své vynikající vlastnosti jsou využíváni i jako hlídací psi a ve službách policie při hledání drog. Ve Spojených státech jsou poměrně rozšířené i v oblasti canisterapie.
Péče
Tosa je silný robustní pes, který není náchylný k běžným nemocem. Péče o něj je mnohem snažší než u plemen s extrémními exteriérovými vlastnostmi. Jsou to však velcí psi, kteří potřebují obzvláště v období vývinu kvalitní krmivo s vyváženým obsahem živin, minerálů a vitamínů. Vzhledem rychlému růstu nesmíme psa v prvních měsích života zbytečně přetěžovat dlouhými procházkami či jinou fyzickou zátěží. Špatná strava a nešetrný přístup může na nevyzrálé kostře zanechat doživotní následky. Tosa má oproti většině jiných plemen snížený práh bolestivosti, proto se bolest související se špatným vývojem může projevit až v okamžiku, kdy mohou být škody nevratné. Než si pořídíme štěně měli bychom si uvědomit, že vzhledem k velikosti psa v dospělosti jeho náklady na výživu nebudou rozhodně zanedbatelné. Tosa má krátkou hustou srst, která nevyžaduje zvláštní péči. K udržení dobré kondice ji stačí během roku průběžně vykartáčovat. Na jaře a na podzim v období línání pak dle potřeby častěji. Nejlépe nám k tomu poslouží speciální kovová pilka na srst nebo gumové kartáče či rukavice. Tosy si velmi cení pozornosti a péče svého majitele a vyčesávání uvolněných chlupů považují za příjemnou záležitost. Jsou dokonce jedinci, kteří nadskakují radostí a staví se jen vezmete kartáč do ruky. Neopomeneme péči o v oblasti očí a uší. I sklopené ucho k hlavě má tendenci se zanášet. Pokud se pes pohybuje po tvrdém povrchu drápy se sami obrousí. V opačném případě je třeba dráp podle potřeby zastřihnout
Tosa potřebuje přiměřenou míru pohybu. Procházku s dostatkem nových podnětů ji ale nemůže nahradit ani sebevětší zahrada. Jste-li náruživí sportovci a chcete, aby vás psí kamarád při vašich aktivitách doprovázel, rozhodně nevolte toto plemeno. Tosa není svou robustní stavbou těla a hmotností přizpůsobena k běhu na tzv. dlouhé tratě. Určitě se velmi ráda proběhne, ale ne několik desítek kilometrů. Vzhledem k nenáročné potřebě pohybu je plemeno vhodné i do bytu. Přispívá k tomu i malá hlučnost plemene, neboť tosa štěká jen v opravdu nutném případě. Zcela nevhodné je umisťovat tosu trvale do kotce. Krátká srst není vhodná do zimních podmínek a navíc zde pes psychicky zakrní.
Tosa Inu není vzhledem ke své velikosti, síle a citlivé povaze plemeno vhodné pro úplné začátečníky nebo laiky. Rozhodnout se pro molossa je věcí srdce, rozumu a odpovědnosti.
Chovatelská stanice: OD KUŘEMSKÉ HORY
|
Adresa: www.odkurimskehory.cz Telefon: +420602526668 Zodpovědná osoba: rosta45 www: www.odkurimskehory.cz Mail: | Reg. číslo CHS: 1432/10 Certifikát CHS: Zobrazit Certifikát ::: Plánujeme vrh: 01.01.1970 Hodnocení: 82 bodů ze 100 |
Zabýváme se chovem:
Brazilská fila
Tosa Inu
Chtěli byste přidat záznam o své stanici ? >KLIKNĚTE ZDE<
Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · RoboStav
Copyright (c) 2024 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz
Počet zobrazení: 1 Hodnocení tohoto článku:  Průměrné hodnocení: 2.0 z 5 (2 hlasů) |
|
|
IQ test online
Hry online