ROSTLINNÝ SVĚT
Mnoho rostlin v naší domácí flóře má již dlouhodobě zakořeněnou tradici
Mnoho rostlin v naší domácí flóře má již dlouhodobě zakořeněnou tradici - jako kopřivy, popenec, květy smetanky lékařské, květy i plody bezu černého, šípky, trnky, plané třešně, višně, jablka,... Je však řada méně známých rostlin, kterých využívali naši předkové v předjaří a které mají cenné dietetické vlastnosti, ale jejich chuť předčily šlechtěné rostliny.
Velké množství rostlin můžeme využít na polévky, omáčky, saláty a přílohy, které mohou překvapit zajímavou chutí i vůní.
Z kořenů i z listů rostlin (merlík, lebeda, podběl, kmín, čekanka, řeřicha luční, česnek, rozrazil potoční, kontryhel, ptačinec, mladé listy kostivalu, slézu a bolševníku, pupalky, kozí brady luční, černobýl, pilát, plicník, nedřevnaté výhonky chmele,... ) se připravovaly polévky, špenáty a mnohdy byly i chutným kořením do bramborového salátu.
Jako koření se využíval v malých dávkách šťavel, rdesno peprník, česnáček, semena kokošky pastuší tobolky, planého kmínu, kořeny kuklíku městského s vůní hřebíčku, semena černuchy, černobýl, pelyněk, vratič, maří list,...
Konzumovaly se i květy jabloňové, jetelové, růží, hluchavky bílé, podbělu, smetanky, sedmikrásky (které jsou nejen chuťově výborné ale i pomáhají při snižování cholesterolu v krvi), akátu,... Z pupenů buku se vyráběl likér, z mladých výhonků smrků kvašený nápoj.
Dnes se nejčastěji brzy zjara využívají mladé kopřivy, ale vrcholky kopřiv lze požívat celý rok. Chutný je i šťovík, popenec a mladé listy a květy sedmikrásky, fialky a další rostliny, ze kterých se vaří jarní bylinkové polévky.
Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz
|