Cefalocereus (Cephalocereus)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Cephalocereus senilis. POPIS: Tento kaktus má protáhlý stonek, intenzivně pokrytý hustými žíněmi a mohutnými a mnoho početnými ostny. Cefalocereus potřebuje mnoho slunce. Při nedostatku světla bude ztrácet žíně a štětiny. Velmi lehce tak ztrácí také kořeny a hyne. V létě ho vyneste na balkon na přímé sluneční světlo. Tento druh kaktusů není nutné přihnojovat, lépe je obsah organických látek v půdě snížit a doplnit např. říčními oblázky. ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: Pochází z míst od Jihu USA až po Jižní Ameriku. UMÍSTĚNÍ: Nejvhodnější je vybrat mu stanoviště, na které co nejvíce dopadá přímé slunce. TEPLOTA: Velmi teplé místo. OSVĚTLENÍ: Maximální sluneční osvětlení. Cefalocereus je před přímým slunečním zářením ochráněn drobnými vlásky. Bez slunečního záření se stébla a vlásky stávají krátkými a ztrácí se jejich dekorativní přitažlivost. ZÁLIVKA: Na jaře a v létě hlídáme, aby zálivka byla přiměřená. Na podzim a v zimě ji omezíme. V zimě je Cephalocereus prakticky bez zálivky. HNOJENÍ: Od konce jara do středního léta přihnojujeme speciálním hnojivem pro kaktusy. VLHKOST VZDUCHU: Cefalocereus nesnáší suchý vzduch. Vlásky se při něm stávají křehkými a lámou se. Převlažení taktéž škodí. Doporučuje se pravidelné rosení. Neumisťujte ho v blízkosti ustředního topení. PŘESAZOVÁNÍ: Doporučená směs zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a cihlové drti. Rostlina potřebuje organické příměsi v zemině. Pro ochranu vlásků dodáváme kalciové komponenty, např. skořápky z vejce. Mladné rostliny přesazujeme každý rok nebo každé 2 roky. Starší přesazujeme za 2 až 3 roky. ROZMNOŽOVÁNÍ: Pouze semeny. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě. Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.