Opičí pinč
Opičí pinč (Affenpinscher) je miniaturní, dekorativní pes.
Opičí pinč – historie vzniku plemene
Nejstarší podoba opičího pinče, která se od vzhledu dnešního téměř v ničem nelišila, byla zaznamenána v 16. století na plátnech německých malířů. Psi byli zobrazováni nejen ve společnosti lidí, ale také jako chytači krys ve slepeních. Důvěryhodné však starodávné písemnosti byly až od 19. století. Předpokládá se, že předky opičího pinče byly Bruselský grifonek a teriér.
Popisují se pouze 2 druhy opičích pinčů:
1.)relativně velký pes s dlouhým čumákem a krátkou srstí (byl počátkem trpasličího pinče)
2.)menší pes, který měl krátký čumák, vysokou lebku a delší srst (byl základem opičího pinče).
K první snaze o vyšlechtění tohoto plemene došlo v roce 1902, ale toto plemeno v této době ještě zdaleka nebylo zformováno. Z tohoto důvodu byl opičí pinč popsán jako pes, který se tehdy trpasličímu pinči nepodobal. Až v roce 1913 chovatelé dospěli k jedinému závěru, že opičí pinč by měl mít předkus. Centrem chovu tohoto plemene v Německu je Mnichov.
V překladu Affenpinscher znamená opičí pinč. Je to nepochybně odvozené od jeho vzhledu – vypadá opravdu, jako opička. Má velké tmavé oči, vyčnívající spodní čelist, výrazné kotlety, kníry a bradku. Mimo svůj unikátní vzhled má opičí pinč svůj nesmazatelný zvyk, hrát si z kořistí, jako kočka s myší. Jeho postava má tvar čtverce, srst má hrubou jakoby z drátů, proto potřebuje pravidelnou péči o srst – trimming. Specifická vlastnost opičího pinče je jeho „komická serióznost“ - alespoň takto je velmi často popisován. Má charakter nepořádného nezbedy, ale své rodině je velice oddaný, věrný a velice ji miluje. Na cizince však bezohledně štěká.
Opičí pinč má velice zřetelně nesmírně rozdílné charaktery. Někteří psi se velmi nesnadno učí novým věcem, zvláště pokynům. Druzí zase nesnáší děti. Třetí jsou typickými choleriky. V jejich výchově musíte výt velice trpěliví. Sice mají dobrou paměť a vše si velice rychle zapamatují, je to však potlačeno jejich prudkým charakterem. Musíte vzít na vědomí, že opičí pinč se zřídka kdy snese ještě s jiným domácím mazlíčkem.
Opičí pinč obvykle nemá problémy se zdravím, ale vzhledem ke své pohyblivosti si může velice snadno nejen zlomit tlapku... Pro zachování fyzické kondice tohoto pejska je nutné mu zajistit pravidelný a vydatný pohyb. Pravidelně se do svých rošťáckých her snaží vtáhnout i svého páníčka. Rychle běhá a vysoce skáče. K jeho skotačivým hrám jsou nejvhodnější parky a zahrady. Stejně jako většina psů s krátkým čumáčkem však tito pejsci snášejí letní horké počasí velice špatně.
Opičí pinčové nelínají, proto musíme jejich srst pravidelně vyčesávat. Ale pozor, musí to dělat pouze odborník, který zná správný postup trimmingu. Jejich srst se totiž vyčesává nejen v oblasti těla, ale také v citlivé oblasti okolí očí, kde příliš dlouhá srst může vadit zraku a být příčinou podráždění.